Dynastie Qin

Jestli máte potíže pamatovat si dlouhou řadu čínských dynastií, není špatné začít třeba dynastií Qin (Čchin, 221-206 př. n. l.). Tato dynastie sjednotila Čínu, zreformovala systém vládnutí, standardizovala jazyk, zanechala za sebou Velkou čínskou zeď a také slavnou terakotovou armádu. Byla to také dynastie s nejkratším trváním.

Před dvaadvaceti stoletími se sedm národů s armádami mytických rozměrů utkalo v boji o zemi známou jako Království středu. Jakmile se usadila oblaka žlutého prachu, bylo jasné, že bitvu vyhrál národ Qin. Tím skončilo Období válčících států a vznikla první čínská sjednocená dynastie.

První císař dynastie, Qin Shihuang (Čchin Š'-chuang), pokračoval v expanzi císařství všemi směry. Podmanil si oblast Baiyue (Paj-jüe) na jihu, kmeny na jihozápadě a lid Xiongnu (Siung-nu) na severu.

Nové císařství ale potřebovalo také novou infrastrukturu. Císař Qin Shihuang zřídil centrální vládu, čímž nahradil tisíc let starou feudální strukturu národní byrokratickou správou. Zavedl soubor zákonů a zkoušky pro úředníky veřejné správy. Sjednotil čínské písmo, národní měnu, měrné jednotky a dokonce i délku os u vozů.

S celým národem pod kontrolou měl Qin také přímý přístup k početné pracovní síle. Využil ji k výstavbě několika velkých cest (dálnice tehdejší doby), které ulehčily veřejnou přepravu, přesuny vojsk a fungování byrokracie napříč jeho velkým císařstvím.

Použil však také některá extrémní opatření. Aby sjednotil myšlení čínského lidu, zavedl politiku pálení knih a zahrabávání intelektuálů pod zem za živa. Vedl lidi k tomu, aby „brali úředníky jako učitele“, a ti pak byli později pod drobnohledem.

Dynastie Qin po sobě zanechala i dva nadčasové symboly čínské národní identity. První z nich je Velká čínská zeď, která vznikla spojením menších regionálních zdí v jeden ohromný stavební počin. Druhý pak terakotová armáda, která byla umístěna do kolosální hrobky Qin Shihuanga, aby ochraňovala budoucnost dynastie.

Ale i navzdory terakotovým vojákům byla dynastie Qin nejkratší v čínských dějinách. Přetrvala pouhých patnáct let. Když Qin Shihuang po dvanácti letech vládnutí zemřel, ministerský předseda Li Si (Li S') a vrchní eunuch Zhao Gao (Čao Kao) nahradili korunního prince císařovým nejmladším synem Huhaiem (Chu-chaj), protože se domnívali, že je snadněji manipulovatelný. Huhai však na rozdíl od svého otce postrádal talent a vizi, a navíc se ukázal jako brutální a morálně zkažený panovník. Po třech letech vládnutí ho jeho podřízení donutili k sebevraždě. Dynastie Qin tak byla u konce. Moc převzal Liu Bang (Liou Pang) a začala další dynastie – Han.