Slavní otcové: Jak císař Kangxi vychovával své děti
JAK LZE VYCHOVAT 56 DĚTÍ?
Císař Kangxi (Kchang-si) z dynastie Qing (Čching) (1654–1722) je považován za jednoho z největších čínských císařů. Nejdéle vládnoucí císař v čínské historii byl neúnavným pracantem, vynálezcem a spisovatelem, který se hluboce zajímal o svůj lid. Čína pod jeho vládou vzkvétala a říše se těšila období, které bylo naplněno blahobytem a stabilitou.
Císař měl díky svým císařovnám a dalším manželkám 56 dětí.
Kangxi bral vzdělání velmi vážně a dbal na to, aby jeho početné děti a vnoučata byly správně vychovány.
Jeho děti měly přísnou disciplínu a byly vzdělávány v učebně zvané „Pokoj bez odpočinku a zábavy“.
Za dlouhých letních dní začínala výuka dětí v 5 hodin ráno. Nejdříve se dostavili učitelé a zkontrolovali jim domácí úkoly. Děti pak pokračovaly ve výuce do 7 hodin. V tuto dobu za nimi přicházel císař, který se již několik hodin věnoval pracovním záležitostem.
Náhodně vybral pro děti pasáž z knihy, aby ji recitovaly z paměti. Vyzval je, aby recitovaly dokonale. „Když jsem byl mladý,“ říkával Kangxi „četl jsem knihu nahlas 120krát a poté jsem ji 120krát recitoval. Teprve když jsem si zapamatoval jednotlivý odstavec, přesunul jsem se k dalšímu odstavci. Učil jsem se lekce odstavec po odstavci.“
V 9 hodin dopoledne Kangxi odešel za státními záležitostmi a jeho děti pak procvičovaly kaligrafii až do oběda. Po obědě se na nádvoří děti učily jízdě na koni a lukostřelbě.
Dokonce i v rušných dnech se Kanxi v 5 hodin odpoledne znovu připojil k dětem a sledoval, jak jedno po druhém střílejí šípy. Také on s nimi střílel na terč (byl skvělým lukostřelcem).
Mimo učebnu často učil Kangxi své děti příkladem. Brával je s sebou na lovecké výpravy, kontrolní obhlídky, a dokonce i na bojiště. Věřil, že praktická zkušenost je stejně důležitá jako teorie.
Kangxi pevně věřil ve vzdělání, a to nejen u svých dětí, ale v rámci celé říše. Zadal vytvoření slovníku a encyklopedie a sám se zavázal k celoživotnímu vzdělávání. Dokonce zaměstnal obyvatele Západu jako své osobní učitele.
Ačkoliv se jeho děti ne vždy radovaly z přísné disciplíny při své výchově, vyrostli z nich velmi talentovaní a úspěšní lidé. Na vrcholu poslední čínské císařské dynastie se tak jeden z nich stal císařem a další zase politiky, učenci, vědci i umělci.