Hvězda z obálky: První sólistka Miranda Zhou-Galati

Magazín „Taste of Life“ je francouzsko-kanadský dvojjazyčný magazín o luxusním životním stylu, vycházející v čínštině a angličtině. Věnuje se spojení Východu a Západu pomocí společného pochopení krásy a elegance, zakořeněných v obou tradicích.

V jednom z minulých vydání se magazín věnoval první sólistce souboru Shen Yun – Mirandě Zhou-Galati. Miranda působí v souboru od roku 2006. V roce 2014 vyhrála první místo v Mezinárodní soutěži klasického čínského tance televize New Tang Dynasty (v kategorii dospělých žen), druhé místo ve stejné soutěži v roce 2012 a první místo (v juniorské kategorii) v roce 2010. Při uplynulé sezóně byla Miranda se Shen Yun Touring Company na turné po Severní a Jižní Americe.

Z magazínu „Taste of Life“ – Poezie v pohybu

Kdyby mohla poezie obživnout, s největší pravděpodobností by na sebe vzala podobu tančící Mirandy Zhou-Galati. Umění této první sólistky souboru Shen Yun Performing Arts je jako sonet zkomponovaný její duší – nefalšovaný, nevinný, ušlechtilý, veselý.

Zaměření umělce na vnitřní podstatu neboli na „yun“ ze slovního spojení Shen Yun, je zásadním rozdílem mezi klasickým čínským tancem a jinými tanečními formami. Yun má různé výchozí body – jde cestou zevnitř ven. Mirandino spojení s její duší je tak čisté, opravdové a nezaměnitelné, proto jsem byl překvapen, když jsem slyšel, že to tak vždy nebylo.

Narodila se v Torontu. Její otec má italské a matka čínské kořeny. Miranda v mládí studovala balet a „yun“ byl pro ni zcela novým konceptem.

Ačkoli jsou tyto dva světy od sebe vzdálené, spatřovala ve svých západních a asijských kořenech neuvěřitelnou blízkost.

„Cítím, že italská renesance byla podobná klasické čínské kultuře, kde lidé byli více spojeni s nebesy,“ říká Miranda, zvláště když je zahloubena do myšlenek na Sixtinskou kapli a Baziliku svatého Petra. „Vidíte to skrze jejich malby – jak ukazují směrem nahoru, nebo na těch svatozářích nad hlavami. Víra a spojení s nebesy byli v dávných dobách očividné, což se o dnešní době nedá tolik říci.“

Trpělivost

„Z počátku to pro mě, jako ne zcela čínskou tanečnici, nebylo úplně snadné, zejména kvůli oné schopnosti „yun“. Její nalezení bylo skutečnou výzvou,“ říká Miranda.

Třebaže byl pro mladou tanečnici „yun“ to nejtěžší, zároveň byl nedílnou součástí klasického čínského tance, který ji tak okouzlil. „Tanečníkův „yun“ je opravdu úžasný,“ říká Miranda. „Klasickým čínským tancem lze vyjádřit téměř cokoli, jakoukoli postavu, dokonce i různé emoce s různými výrazy tváře. Toto je z mého pohledu velmi odlišné od baletu. Myslím, že tyto dvě umělecké formy jsou skutečně nesmírně odlišné.“

Rozvíjení „yunu“ obvykle začíná u knih. „Snažím se více se dozvědět o čínské kultuře, čínském klasickém tanci a historickém pozadí, která je provází. Když mám nějakou konkrétní postavu coby roli, snažím se o této postavě dozvědět, co dělalo tuto postavu jedinečnou, jaký měla postoj a jaké byly v té době její emoce.“

V těchto legendách se vždy ukazuje, že „lidé skutečně zdůrazňovali morální hodnoty, což bylo velmi důležitou součástí klasického čínského tance a kultury.“

Jakmile pochopí myšlení postavy, spojí svou mysl s pohybem. „Zkouším různé pohyby a kroky a hledám v nich ukryté významy.“ Ptám se sama sebe: „Co se snaží tento pohyb odzrcadlit či co se výraz v tom okamžiku snaží zobrazit?“

Poté Miranda spojí svoji intelektuální přípravu s tou fyzickou, dává je do perspektivy, jakoby ona sama byla tou postavou. V opačném případě by mohlo představení působit neupřímně.“

S Mirandiným jemným a půvabným vystupováním je snadné pochopit, jak přirozená je pro ni role nebeské víly. Však u jedné legendární postavy ze staré Číny, tomu tak nebylo. Šlo o Mulan.

Mulan

„Mulan má více síly, odráží odvahu a působí na bitevním poli,“ říká Miranda, která strávila nekonečné množství času v knihovně a před zrcadlem nacvičováním role této odvážné hrdinky. „Bylo to mnohem náročnější nejen kvůli vnitřnímu vyjádření této postavy a vcítění se do ní, ale i kvůli umělecké formě – pohyby Mulan musely vyzařovat velkou sílu a byly ráznější, rychlejší a rozhodné, na což jsem nebyla zvyklá.“

Miranda si vybrala tuto postavu pro mezinárodní soutěž. Však jak se tato soutěž blížila, vyvstala velká překážka, kterou ji mohlo pomoci překonat jen srdce Mulan. „Během rozcvičky jsem vyskočila a při dopadu jsem si vymkla kotník. Jak jsem ležela na podlaze, uvědomila jsem si, že je to moje vlastní tělo. Já ho ovládám, takže pokud si myslím, že jsem v pořádku, tak také budu v pořádku. Vstala jsem, a přestože jsem cítila, že je moje noha velmi zplihlá a kost se cítila jako želatina, dokončila jsem tanec. V čínské kultuře se říká, že mysl a tělo jsou jedno, takže pokud je vaše mysl pevná, vaše tělo by mělo být v pořádku.“

Miranda se svému zranění nepoddala a vstoupila do soutěže jako Mulan. "Cítila jsem, že kost a svaly jsou stále namožené. Přesto jsem si pomyslela, že bych neměla být sobecká, a že bych měla přestat přemýšlet nad vlastní bolestí. Jenom snést, vytrvat a dotáhnout to do konce, protože to, co děláme, je tak důležité, "říká Miranda, když vyjadřuje poslání představení Shen Yun při obnovování klasického čínského tance.

Když vstoupila na jeviště, bolest ustoupila při této myšlence: „Musím dát publiku to nejlepší, co umím.“ Také to tak udělala a domů si přinesla zlatou medaili.

Během těch let, navzdory bolesti, únavě a jiným těžkostem, nic nemohlo přetrhnout její pouto s diváky. „Když jsem na jevišti, snažím se co nejvíce propojit s diváky. Když je publikum dojato, vidím, jak se jim derou slzy do očí, nebo když jsou šťastní, vidím na jejich tvářích velké úsměvy. Pro diváky je to něco velkolepého - je to jako nějaký druh naděje pro lidstvo.“