Cesta první taneční sólistky Shen Yunu Carol Huang ke slávě
Magazín Magnifissance je přední francouzský a kanadský dvojjazyčný časopis, který vychází v čínském a anglickém jazyce. Věnuje se luxusnímu životnímu stylu a zaměřuje se na propojení Východu a Západu skrze společný obdiv ke kráse a eleganci, jež jsou zakořeněny v obou tradicích.
V minulém vydání představil Magnifissance Carol Huang, hlavní tanečnici uměleckého souboru Shen Yun. Carol Huang působí ve společnosti Shen Yun od roku 2017. V roce 2018 obsadila první místo v Mezinárodní soutěži klasického čínského tance televizní stanice New Tang Dynasty (juniorská divize žen).
Z článku Magnifissance s názvem Ztvárnění proslulé krásky
Vznešená paní Diao Chan (Tiao Čchan) – jedna ze čtyř věhlasných krásek čínské historie – je v Číně pojmem. Historický román ze 14. století s názvem Příběhy Tří říší vypráví příběh o vznešené paní Diao Chan, která díky zosnovanému milostnému trojúhelníku pomohla svému adoptivnímu otci sesadit z trůnu tyranského válečníka. Dnes je známá jako žena jedinečné krásy, která dokázala to, co nedokázal žádný bojovník v zemi: ukončit vládu teroru.
Během pozdní dynastie Han (Chan) uchvátil moc u královského dvora krutý válečník. S pomocí svého adoptivního syna, obávaného žoldáka, způsobil v říši zmatek a zabil každého, kdo se mu odvážil vzdorovat. Jeden úředník, ze své loajality k císaři, uskutečnil nemožnou misi. Vymyslel plán, jak rozbít spojenectví mezi otcem a synem tím, že každému z nich nabídne svou krásnou adoptivní dceru – vznešenou dámu Diao Chan.
Příběh Diao Chan podněcoval po staletí představivost čínských spisovatelů a umělců a inspiroval je k mnoha uměleckým ztvárněním. Během sezóny 2019–2020 představil soubor Shen Yun Performing Arts tento proslulý příběh v tanečním dramatu s názvem Past krásy.
Role vznešené paní Diao Chan byla svěřena jedné z vycházejících hvězd Shen Yunu, hlavní tanečnici Carol Huang. Než mi poskytla rozhovor, byl jsem nesmírně zvědav na setkání s umělkyní, která ztvárnila jednu z nejkrásnějších žen čínské historie.
V elegantním monochromatickém oděvu se přede mnou zjevila usmívající se tanečnice. Zarazilo mě, že je to šťastná a temperamentní mladá žena, jejíž chování je zcela upřímné. Nemohl jsem nalézt ani stopu po intrikách, kterými se vyznačoval spletitý život Diao Chan. Na začátku rozhovoru jsem se jí zeptal, jak se jí podařilo bez jediného slova během 7 minut odvyprávět příběh Diao Chan, a pomoci tak divákům z rozličných prostředí a s rozličnou jazykovou výbavou, aby mohli ocenit kus čínských dějin starý 2 000 let.
Většina dnešních lidí se zaměřuje na mimořádnou krásu Diao Chan a na její schopnost manipulovat a intrikovat. Huang má však k tomu své vlastní pochopení. Věří, že podstata příběhu Diao Chan není o její kráse, ale o její oddanosti otci a zemi.
Říká: „Po přečtení Příběhů Tří říší jsem cítila, že Diao Chan je velmi uctivá vůči svému adoptivnímu otci a oddána své zemi. Je ochotná se obětovat kvůli ostatním. Je velmi odvážná.“
Past krásy je tanečním dramatem se složitou zápletkou. Když se Huang poprvé připravovala na svou roli, domnívala se, že nejnáročnější částí bude třetí dějství, tanec s bezohledným tyranem a jeho adoptivním synem. Tato část je plná rychlých pohybů a obtížné techniky, jak Diao Chan provokuje navzájem jednoho muže proti druhému. Jakmile se však Huang do postavy více ponořila, zjistila, že nejtěžší částí je ve skutečnosti druhé dějství v zahradě, když se jí otec poprvé přijde zeptat, zda je ochotna mu pomoci s jeho misí.
„Vnitřně to udělat nechtěla,“ říká Huang. „Ale také viděla utrpení svého otce a zoufalou situaci své země. Potýkala se s mnoha emocemi: zdali má obětovat sebe, svou lásku a vděčnost vůči svému adoptivnímu otci, obtížnost toho dospět k rozhodnutí, stejně jako její odhodlání poté, co se rozhodla – ten taneční segment ukázal složitou směsici pocitů.“
Aby jasně vykreslila postavu, Huang pečlivě zkoumala myšlenkový proces a emoce za každým pohybem v každém dějství. Opakovaně poslouchala hudbu, aby s ní promísila své pocity, a poté je přenesla do svých pohybů.
Klasický čínský tanec je uměleckou formou, která je vedena srdcem umělce. Pouze tehdy, když tanečníci vloží své pocity do pohybů, bude tělo schopno následovat srdce. To vytváří přesvědčivý a výrazný taneční projev.
„Stejný pohyb může být rychlý či pomalý, lítostný či radostný, vše záleží na tom, jaký druh pocitu chce tanečník vyjádřit,“ uvádí Huang. „Stejný pohyb může vyjádřit rozličné věci, jelikož pocit za tímto pohybem je odlišný. Toto je jedna z jedinečných vlastností klasického čínského tance.“
Huang věří, že ztvárnění role vznešené paní Diao Chan jí pomohlo jako vystupující umělkyni dozrát. Nyní si ve svém tanci rozvinula smysl pro racionalitu. Klasický čínský tanec pro ni není jen o fyzických pohybech, ale vyžaduje i inteligentní mysl a hluboké přemýšlení. Říká, že díky této nově nabyté racionalitě může lépe porozumět svým postavám a ví, jak je snáze vyjádřit.
„Pravděpodobně je to proto, že v průběhu procesu jsem musela zvažovat mnoho věcí a s odpověďmi jsem přicházela po těžkém přemýšlení,“ říká a dodává, že to vše lze přičíst jejímu lepšímu porozumění tradiční čínské kultury, která zdůrazňuje vnitřní významy věcí.
„Stejně jako tradiční čínská kultura, i klasický čínský tanec se zaměřuje na vnitřní významy a pocity.“
Huang se narodila a vyrůstala v Číně. Dle její matky projevovala zájem o tanec ve velmi mladém věku. S tancem začala ve čtyřech letech, studovala klasický čínský tanec a lidový tanec.
Ve věku 12 let byla přijata na Uměleckou akademii Fei Tian v New Yorku, přední světovou akademii klasického čínského tance. Přišla do Spojených států a začala s vervou trénovat, aby se stala profesionální tanečnicí. V roce 2018 získala Huang zlatou medaili v juniorské ženské divizi na Mezinárodní soutěži klasického čínského tance, kterou pořádá televizní stanice New Tang Dynasty.
Zatímco její taneční kariéra odstartovala v New Yorku, Huang si stále dělala starosti o bezpečnost svých rodičů v Číně. Její rodiče jsou stoupenci čínské duchovní praxe zvané Falun Gong. Falun Gong, známý též jako Falun Dafa, byl v 90. letech v Číně velmi populární díky svým ohromným přínosům pro duševní i fyzické zdraví. Čínská vláda v té době odhadovala, že Falun Gong praktikovalo téměř 100 milionů čínských občanů.
V červenci 1999, v obavě z jeho rostoucí popularity, prohlásili čínští komunističtí vůdci Falun Gong za veřejného nepřítele číslo jedna a začali kruté pronásledování praktikujících Falun Gongu. Ti byli posíláni do pracovních táborů, ústavů pro duševně choré či do vězení, aby zde byli mučeni tak dlouho, dokud se nevzdali své praxe. Její rodiče zažili toto pronásledování na vlastní kůži, jelikož se odmítli vzdát své víry.
Praktikující Falun Gongu v Číně neustále čelí nezákonnému zadržování, věznění, obtěžování a diskriminaci. Huang vyrostla v tomto prostředí plném strachu.
Carol Huang jednou hrála nebeskou dívku v tanečním dramatu souboru Shen Yun, které zobrazovalo pronásledování Falun Gongu v Číně. Když byla na jevišti, byla pohnuta tanečníky, kteří hráli pronásledované praktikující.
„Když jsem viděla, jak s neochvějnou vírou vytrvali, byla jsem velmi dojatá,“ říká. „Věděla jsem, jak byla situace pro praktikující v Číně obtížná. Nemohla jsem si pomoci, ale musela jsem myslet na všechny lidi, které tam znám.“
Zatímco Huang pobývala ve Spojených státech, o svých rodičích často neslyšela a ani je roky neviděla. Jednoho dne se dozvěděla, že její rodiče přijedou. Zcela překvapená se rozzářila radostí.
Později zjistila, že její rodiče právě uprchli z Číny do USA poté, co byli znovu nelegálně zadrženi. Promlouvali na ulici s lidmi o Falun Gongu, když je někdo udal policii. Potom, co byli rodiče Huang propuštěni, rozhodli se Čínu nadobro opustit.
Její setkání s rodiči v USA bylo hořkosladké. Rodina mohla být konečně pospolu, aniž by se museli navzájem strachovat o bezpečnost toho druhého. Smutku však uniknout nemohli, jelikož museli opustit svůj rodný kraj a začínat znovu v cizí zemi.
Huang a její rodiče již nemohou své přátele ani rodinu v Číně kontaktovat. Ona však na ně nezapomněla. Říká, že to pohání její odhodlání vyprávět prostřednictvím klasického čínského tance příběhy skutečné Číny a skutečných čínských lidí.
„Někdy se cítím vyčerpaná náročným tréninkem,“ uvádí. „Ale vím, že to, co dělám, je velmi důležité a velmi výjimečné. Vydržím tedy ať se děje, co se děje.“
Shen Yun je umělecký soubor zaměřující se na oživení 5 000 let staré kultury inspirované bohy, která byla v Číně pod vládou komunismu zničena. Aby Shen Yun naplnil toto poslání, každý rok vytváří novou inscenaci s novou choreografií, novou hudbou a novými příběhy.
Tanečníci, hudebníci, choreografové a designéři inscenací společnosti Shen Yun nikdy nepřestávají přijímat umělecké výzvy, jelikož chtějí svým divákům představit vizi toho, co může Čína bez komunismu nabídnout. Každý rok ve více než 100 městech je Huang spolu s dalšími umělci ze souboru Shen Yun přivítána více než milionem diváků. Turné jejího uměleckého souboru trvá šest měsíců a klene se několika kontinenty.
Huang je mimořádně nadaná. Její energie a nadšení, společně s její inteligencí a pracovní morálkou z ní dělají hvězdu, jejíž let vzhůru nelze zastavit.
Říká, že má opravdu štěstí. Je vděčná za příležitosti, které jí byly dány, a za každého, kdo ji během této cesty podporoval: za své rodiče, spolužáky, učitele, pomocný personál a mnoho dalších.
Každý rok, když na turné slaví své narozeniny, si něco přeje. Přání je rok co rok stejné: zdokonalení se v tanci a hladké a úspěšné turné.
Vskutku má velké štěstí – „Každým rokem se mé přání vždy vyplní!“