Útěk z Číny
PŘEVZATO Z THE EPOCH TIMES
Když bylo Zhao Jihengovi pouhých osm let, jeho život se obrátil vzhůru nohama.
„Jednoho dne, když jsem přišel domů, moji rodiče nebyli k nalezení,“ uvádí Zhao. Jeho rodiče se stejně jako další desítky milionů lidí v Číně stali kvůli své náboženské víře terčem útoků Komunistické strany Číny (ČKS). 70 až 100 milionů stoupenců hnutí Falun Gong, známého také jako Falun Dafa, kteří byli veřejnosti známí jako laskaví lidé praktikující meditaci a následující „pravdivost, soucit a snášenlivost“, byli v roce 1999, ze dne na den, označeni za nepřátele státu.
Zhaův otec byl podroben mučení a poté strávil několik dalších let na útěku a jeho matka byla často a nahodile nezákonně zatýkána a různě dlouho zadržována. To znamenalo, že Zhao se mohl kdykoliv vrátit domů ze školy, najít zamčené dveře a teprve poté zjistit, že policie jeho matku opět odvedla. Jeho rodinný život byl rozvrácen. Někdy Zhao bydlel u své invalidní babičky a jindy u jakéhokoliv příbuzného, který se ho mohl ujmout.
Osmiletý Zhao se ptal: „Proč je moje matka pryč? Proč je můj otec pryč?“
„Neřekli mi to, protože jsem byl příliš malý a nemohl jsem tomu rozumět,“ říká Zhao. „Ale pomalu jsem to začal chápat. Příčinou toho, že se stali terčem útoků státu, bylo to, že se postavili za pravdu a odvážili se říci: ,Falun Dafa je dobrý‘.“
Těm, kteří nejsou obeznámeni s komunistickou společností, připadá Zhaův příběh nepochopitelný a šokující – že by vláda národa dokázala obrátit celý lid proti určité skupině dobrých občanů, a to jen tak, z ničeho nic. Když společnost začala opakovat pomluvy, které o Falun Dafa šířila ČKS, Zhao začal ve škole čelit šikaně a zneužívání, a policie začala prohledávat jeho dům. Když byla jeho matka doma, policie se jej snažila zmanipulovat, aby jí řekl, že je k němu krutá, protože se nechce vzdát své víry, aby on měl snadnější život.
ČKS využila celý státní aparát za účelem zničení pověsti, životů i obživy těchto duchovních věřících v domnění, že dokáže vymýtit jejich systém víry během několika let. Avšak pravda a vlídnost lidského srdce zvítězily.
Druhá šance na život
Dnes byste to nepoznali, ale Zhao býval velmi neduživý chlapec. Byl často nemocný a opakovaně trpěl náhodnými záchvaty a výpadky paměti, které vedly k návštěvám pohotovosti. V nemocnici mu zmatení lékaři navrhli lobotomii. Když moderní medicína nepřinesla odpovědi, Zhaova matka se obrátila na lékaře tradičního čínského lékařství, kteří, jak se ukázalo, byli stejně bezradní.
Zhaovo zázračně navrácené zdraví bylo jedním z jeho prvních setkání s Falun Dafa. Tato duchovní praxe zahrnuje kromě dodržování zásad „pravdivosti, soucitu a snášenlivosti“ také pět meditačních cvičení, a když byla počátkem 90. let 20. století představena čínské veřejnosti, rozšířila se jako požár. Měla duševní i duchovní přínosy a blahodárný vliv na fyzické zdraví a Zhao byl jedním z mnoha, kdo uvedl, že nemoci, které jej dlouho trápily, zcela vymizely.
Předtím to nebyl lehký život, jelikož Zhao věděl, že může kdykoliv omdlít a uhodit se hlavou o zem. „Falun Dafa mi dal druhou šanci na život,“ prohlásil Zhao upřímně.
Když se jeho rodiče začali věnovat duchovní praxi, začal se jí věnovat i on, protože díky třem zásadám Falun Dafa pochopil, že se jedná o učení, jak být dobrým a laskavým člověkem. O to více bylo náhlé pronásledování praktikujících Falun Dafa pro Zhaa matoucí a srdcervoucí. Dodává, že pro lidi v Číně není neobvyklé, aby znali někoho, kdo praktikoval Falun Dafa, a byl proto ČKS zabit. Takto zemřelo i jedenáct přátel jeho matky.
„ČKS je ateistický režim, jehož mottem je bojovat proti nebi, bojovat proti zemi a bojovat proti svým bližním,“ vysvětluje Zhao. ČKS se od svého počátku snaží vykořenit náboženství a duchovní víru. „Chce, aby lidé byli materialističtí a dbali pouze na vlastní zájmy. V důsledku toho je morálka dnešní Číny velmi špatná,“ říká.
Kvůli své víře se členové Zhaovy rodiny dostali na černou listinu a nemohli získat cestovní pas. Avšak v roce 2007, když mu bylo 16 let, se naskytla příležitost opustit zemi. Jeho rodina následovala skupinu dalších lidí, kteří se snažili dostat z Číny do Thajska ve snaze získat svobodu.
„Věděl jsem, že to bude nebezpečné, ale asi jsem si nedokázal představit, jaká to bude zkušenost,“ říká Zhao. Desítky lidí namačkaných na korbě nákladního auta, ležící pod nákladem, byly v noci vysazeny uprostřed pustiny, aby čekaly kdoví jak dlouho na další vozidlo, které je mělo vyzvednout. Zhao zpětně připouští, že se měl tehdy bát, ale nějak cítil, že byl pod boží ochranou. I když čekal ve tmě uprostřed divočiny a nevěděl, zda další člověk, kterého potká, bude policista nebo pašerák, či zda se další cesta vůbec uskuteční, myslel si, že to riziko za to stojí. Život bez svobody praktikovat svoji víru není vůbec životem, řekl si.
Hodiny ubíhaly a cesta pokrčovala. Členové Zhaovy rodiny se spolu s několika dalšími lidmi dostali přes hranice do Thajska, připraveni začít nový život.
Poslání
V Thajsku chodil Zhao pravidelně na turistická místa s letáky, které obsahovaly informace o Falun Dafa, a říkal návštěvníkům z pevninské Číny pravdu o probíhajícím pronásledování. Zhao uvádí, že chtěl, aby věděli, že „Falun Dafa je dobrý“. Každý člověk, který projevil jiskřičku pochopení, mu dodal ještě více naděje.
Bylo to právě v Thajsku, kde se Zhao v rámci speciálního novoročního programu klasického čínského tance poprvé setkal s uměleckým souborem Shen Yun, přední světovou společností zaměřující se na klasický čínský tanec. A tam viděl taneční číslo vyprávějící o moderní Číně.
Představte si, jaké emoce Zhao prožíval, když viděl, jak se na jevišti odehrává příběh, který by mohl být jeho vlastní.
V příběhu o rodině, která věřila v pravdivost, soucit a snášenlivost a kterou ČKS rozvrátila, zůstalo dítě bez rodičů. Zhao nebyl touto podobností šokován – věděl, že krutost komunistického režimu zasáhla rodiny po celé Číně –, byl však hluboce dojat, že ostatní používají umění k tomu, aby světu sdělili pravdu o surovém pronásledování. Zhao zaměřil své úsilí na to, aby se stal součástí této snahy.
Shen Yun, který sídlí v New Yorku, je plný umělců, jejichž příběhy jsou podobné tomu Zhaovu. Mnozí z nich opustili Čínu a vydali se do Ameriky, aby mohli svobodně praktikovat svou víru a svobodně vyjadřovat své přesvědčení v životě i v umění. Navzdory tomu, co by člověk očekával, poslání Shen Yunu není politické. Je to poslání obnovy tradiční kultury. Umělci jsou vedeni zásadami pravdivosti, soucitu a snášenlivosti, a taneční čísla a příběhy ukazují na jevišti autentickou čínskou kulturu z dob, kdy se věřilo, že civilizace je inspirována bohy, a kdy se společnost soustředila na myšlenku souladu mezi nebem, zemí a lidmi.
Zhao uvádí, že to byla kultura, ve které se říkalo, že bohové jsou tři stopy nad hlavou člověka. To znamenalo, že nebesa se stále dívají, a tak lidé usilovali o vysoký morální standard.
„Od hudby, přes taneční styl a pohyby, až po kulisy, sladění barev či kostýmy – inscenace vychází z estetiky tradiční kultury,“ říká Zhao. „Představujeme něco čistého a plného naděje.“
„Tradiční kultura podporuje soucitné srdce a já věřím, že umění, které je zakořeněno v tradiční kultuře, dělá totéž,“ říká. „A to je dobré i pro společnost.“
Dnes je Zhao tanečníkem Shen Yunu. Vystupuje po celém světě kromě Číny, kde jsou Shen Yun a Falun Dafa stále zakázány.
Zahrál si dokonce i v jednom tanečním příběhu, který se týká pronásledování praktikujících Falun Dafa v Číně – ale ne v roli připomínající jeho vlastní život.
„Ve skutečnosti jsem hrál jednoho z těch špatných policistů,“ říká s lehkostí Zhao. Vysvětluje, že ti, které Shen Yun ztvárňuje, jsou standardizované záporné postavy a nejsou zdaleka tak zlí jako ti, s nimiž se setkal ve skutečném životě. V době, kdy k němu přišla tato role, už k nim dávno přestal chovat jakoukoliv zášť. Mluví o tom, že se podělil o svou vlastní zkušenost v naději, že tím přispěje ostatním v týmu, a že byl díky tomu schopen pomoci tanečnici ztvárnit mladou dívku, která kvůli krutému pronásledování přišla o rodiče.
Zhao říká, že byly doby, kdy nenáviděl policii a agenty ČKS, kteří rozdělili jeho rodinu. Ale zásady pravdivosti, soucitu a snášenlivosti, stejně jako jeho setkání se souborem Shen Yun, obrátily nenávist v něco jiného, v něco, co přesahuje odpuštění. Říká, že si uvědomil, že tito policisté, kteří se snažili poštvat matku a jeho proti sobě, kteří vyplenili jeho dům a ukradli pečlivě uspořené peníze, a kteří obtěžovali rodinu i o prázdninách, byli sami podvedeni. Byli utopeni v propagandě ČKS a jen plnili rozkazy, aniž by znali pravdu o své situaci. Zhao hluboce doufá, že se tito lidé stále mohou setkat s pravdou. A kdyby mohl, pozval by je na Shen Yun.
„Každý má ve svém srdci dobrou stránku, která je jen zakryta zlou ČKS. Myslím, že až pochopí pravdu, probudí se. Nevyberou si to, aby dělali takové věci [aby plnili příkazy ČKS],“ uvádí Zhao.
„Diváci odcházejí z našich představení s radostí a s lehkým srdcem, protože kultura inspirovaná bohy ukazuje něco dokonalého a plného krásy.“