Mnich Ji Gong

Ji Gong se narodil do bohaté rodiny na počátku dynastie Jižní Song. Jako mladík vstoupil do buddhistického kláštera a převzal jméno Dao Ji. Na rozdíl od většiny mnichů se oblékal nedbale do roztrhaných hadrů, a občas dokonce jedl maso. Zkrátka byl to svéráz a jeho zvláštní povaha ostatní mnichy rozčilovala. Kvůli tomu si vysloužil přezdívku „Bláznivý mnich Ji“, později zkrácenou na „Mistr Ji“ nebo Ji Gong.

Přes svou excentrickou povahu byl Ji Gong upřímný, laskavý a vynikající následovník buddhistických učení. Bylo o něm známo, že pomáhá lidem v nouzi a někdy jim dokonce i zahraňuje život. Čínské lidové legendy se často zmiňují o jeho husarských kouscích.

Vytažení klád ze studny

Jeden z oblíbených příběhů vypráví, jak Ji Gong použil nadpřirozené schopnosti, aby vytáhl klády ze studny. Ve městě Hangzhou se chystali postavit chrám a nutně potřebovali dřevo. Nejlepší dřevo se však nacházelo až v provincii Sichuan zhruba 1500 kilometrů daleko. Mniši byli zoufalí.

Ji Gonga to však neodradilo. Použil své schopnosti, aby přenesl klády jednu po druhé. Ostatní mniši je srovnávali na hromadu, až mnich pověřený sčítáním náhle zvolal: „Dost!“ Ji Gong už si chystal další kládu, ale když uslyšel mnichovo volání, zastavil se. Poslední kláda tak zůstala z poloviny ponořená do studny a pozdější generace kolem ní postavily pavilón s názvem „Studna božské teleportace“.

Zastavení letícího horského vrcholu

Jiný příběh, jenž inspiroval tanec Shen Yun Jak Ji Gong unesl nevěstu, pojednává o tom, jak tento mnich vymýšlel originální způsoby na záchranu lidi před hrozícím nebezpečím, třeba i proti jejich vůli.

Jednoho dne se mnich Ji Gong procházel k chrámu Lingyin, když tu v srdci ucítil náhlé škubnutí. Došlo mu, že něco není v pořádku, a tak použil svou schopnost jasnozření, aby to prozkoumal. Spatřil, že k blízké vesnici se brzy přižene letící vrcholek hory.

Znepokojený Ji Gong ihned křičel na místní obyvatele, aby utekli před smrtelným nebezpečím. Lidé se však jen smáli a jeho varování odmítli s tím, že „ten bláznivý mnich už zase mluví nesmysly“. V té chvíli Ji Gong uviděl ve vesnici svatební průvod. Vřítil se do průvodu, popadl nevěstu, přehodil si ji přes rameno a utekl.

Zděšený ženich a svatební hosté svolali své rodiny a přátele, aby únosce vyhledali. Zanedlouho už jej honila celá vesnice.

Sotva se dostali za brány vesnice, nedaleký mohutný horský vrcholek se zřítil a s rachotem spadl na vesnici. Všude létaly ohromné kusy kamene, které tříštily střechy a v okamžiku srovnávaly budovy se zemí.

Ji Gong vesničany zachránil, ale ještě si stačil všimnout, že jeden obrovský balvan se řítí na malou holčičku, která se opozdila a zůstala ve vesnici. Ihned na kámen namířil svou dlaň a s použitím svých schopností jej bleskurychle zatlačil nazpět. Holčička byla zachráněna.

Slavný balvan se nyní nazývá „Letící vrcholek“ z Hangzhou a dodnes mohou návštěvníci spatřit otisk ruky v jeho spodní části.