Posvátné taoistické pohoří Wudang
Snili jste někdy, alespoň na čas, o útěku z městského života do odlehlých hor? Na místo, kde můžete pocítit souznění s přírodou? Kde vaše srdce opět nabude klidu...? Zní to krásně, že?
Jedny z nejtajemnějších a nejmalebnějších vysokohorských masivů světa, zahalených do oblak, se nacházejí v Číně. Ve starodávném centru taoismu a taj-či je jedno takové pohoří známo pod jménem Wudang (Wu-tang).
Pohoří Wudang, rozkládající se v čínské provincii Hubei (Chu-pej) ve střední Číně, je se svými starobylými chrámy již po dlouhou dobu domovem těch, kteří zasvětili svůj život Tau neboli Cestě.
Nesmrtelný zakladatel taj-či
Bylo nebylo, dříve než davy nadšených poutníků začaly zdolávat nekonečná kamenná schodiště skvostných vrcholků Wudangu, žil legendární mistr jménem Zhang Sanfeng (Čang San-feng).
Mistr Zhang se narodil ve dvanáctém století během dynastie Jižní Song (Sung) a žil déle než do poloviny dynastie Ming. Dle četných zpráv měl nejméně 307 let. Nikdo neví, kdy přesně „odešel“, ale věří se, že za svého života dosáhl nesmrtelnosti.
Dle oficiálního čínského historického díla Historie Mingů se mistr Zhang tyčil do výšky přes dva metry a měl ušlechtilé držení těla. Po celý rok nosil stejné taoistické roucho. Opustil světský život, bohatství a majetek, dokonce i své pozemské touhy a rozhodl se žít životem poustevníka. Poté, co strávil nějaký čas putováním, se usadil v pohoří Wudang.
„Tato hora se jednoho dne stane velmi slavnou,“ prohlásil.
Co se týče bojových umění, Mistr Zhang neměl konkurenci. Byl zběhlý v technikách Shaolin Kung fu, ovládal čínský rovný meč a mnoho dalších bojových stylů.
Osvojil si i vnitřní bojová umění, ale především se zasloužil o založení duchovní disciplíny taj-či.
Dle pověsti jedné noci navštívil ve snu mistra Zhanga taoistický bůh, známý jako Nefritový císař. Velkolepý Nefritový císař, vládce nebes, zasvětil mistra Zhanga do tajemství Tao. Po probuzení byl mistr Zhang inspirován k založení praxe bojových umění, jejímž základem je vnitřní energie, a nikoliv fyzická síla. Praxe, kde poddajnost překonává agresi a jemnost přemáhá tvrdost.
A tak se zrodilo tai-ji-quan neboli taj-či.
Taj-či mistra Zhanga bylo podrobeno zkoušce, když byl jednoho dne napaden tlupou banditů. Žádné údery ani kopy však mistra Zhanga nedokázaly zasáhnout (Pokud jste viděli film Kung-Fu mela, možná víte, jak nepolapitelný může mistr taj-či být). Jak se vyhýbal svým útočníkům, ti se nakonec vyčerpali a on je s lehkostí porazil.
Když píše císař
Přestože je dnes taj-či většinou známo jako forma měkkého bojového umění, která může zlepšit zdraví, ve skutečnosti se praxe během staletí vzdálila svému původnímu účelu. To, co mistr Zhang prvně založil, bylo zamýšleno jako metoda sebekultivace neboli duchovního pozvednutí.
Takto vysvětluje mistr Zhang, co je pro praxi zásadní: „Pro praktikování Taa je podstatné zbavit se tužeb a trápení. Pokud tato utrpení nebudou odstraněna, je nemožné dosáhnout stability. Je to jako v případě úrodného pole, které nemůže produkovat dobré plodiny, dokud se plevele nevyčistí. Touha a přemítání jsou plevele mysli; pokud je neodstraníte, koncentrace a moudrost se nevyvine.“
Jelikož byl mistr Zhang mudrcem, pátralo po něm mnoho císařů s cílem získat od něj radu ohledně státních či vojenských záležitostí. Avšak mistr byl většinou těžko k nalezení.
Třetí císař dynastie Ming, císař Yongle (Jung-le), měl ale štěstí a obdržel odpověď na svůj dopis. Mistr Zhang věděl, že císař má vše kromě dlouhověkosti, a tak císaři odepsal, že klíčem k dlouhověkosti je dosažení pokojného srdce, které získá zřeknutím se světských tužeb.
Císař byl za radu tak vděčný, že prohlásil Wudang královskou horou a nařídil na ní postavit 9 paláců, 72 chrámů a 36 klášterů, za účelem podpořit další rozkvět Taa.
Proto struktury chrámů na hoře Wudang, které vidíme dnes, připomínají architekturu dynastie Ming z 15. století.
Předpověď mistra Zhanga se potvrdila – Wudang se stal velmi slavným.
Starý mudrc
Asi před 2 500 lety, přibližně ve stejné době, kdy Buddha Šákjamuni vyučoval na indickém subkontinentu, předávali v Číně svá učení Lao-c’ a Konfucius.
Kniha vrchních písařů vypráví příběh, jak Konfucius hledal velkého taoistu Lao-c’, aby se od něj učil. Toto setkání zanechalo Konfucia po tři dny v němém úžasu. Jinými slovy, po tři dny „Konfucius nevydal ani hlásku“.
Když Konfucius konečně prolomil své mlčení, prohlásil: „Vím, jak může pták létat. Vím, jak může ryba plavat. Ale nevím, jak se může Lao-c’ vznést a létat jako majestátný drak, plující na oblacích po obloze.“
Překonání kulturní revoluce
Jelikož taoismus hrál v tradičním čínském myšlení a kultuře velmi významnou roli, stal se v průběhu Mao Ce-tungovy kulturní revoluce (1966-1976) terčem útoků. Materialistická, ultralevicová ideologie Komunistické strany Číny neponechala žádný prostor pro Tao, Cestu vesmíru ani zákony přírody.
Namísto toho komunistická strana učila generace Číňanů, aby dle příkazu Maa „bojovali proti nebi a zemi“. Na vrcholu kulturní revoluce byli mnichové a mnišky vražděni Maovými Rudými gardami, nuceni ke sňatku a posílání do pracovních táborů. Jejich posvátné knihy byly páleny a taoistické kláštery po celé Číně ničeny.
Gardy se vydaly zničit i historické chrámy Wudangu.
Na schodech chrámu přivítala Rudé gardy stoletá taoistická mniška Li Chengyu (Li Čcheng-jü). Na protest si zalepila ústa lepidlem, a pak usedla na schody chrámu, kde bez přestání po několik dní meditovala.
Rudé gardy byly ohromeny jejím odhodláním a ušetřily ji. Chrámy v oblasti byly zachráněny a několika taoistům bylo dovoleno zde zůstat.
Vnitřní klid
Ať již hledáte Tao, pátráte po klidném místě k nalezení pokoje, či se chcete pokochat majestátní scenérií, přidejte si Wudang do seznamu míst, která byste měli v průběhu života navštívit.
Procházet se mezi chrámy zahalenými do oblak za doprovodu kouře linoucího se z vonných tyčinek, pozorovat pestré modlitební praporky třepotající se v čerstvém horském vánku a sledovat ukázky bojových umění s pomalými, plynulými pohyby na pozadí dechberoucí horské scenérie, to vše je vskutku hluboce spirituální zážitek.
Taneční číslo Shen Yun z roku 2020 s názvem „Taoistický osud“ je zasazeno do hlubokých hor Wudangu, kde taoistický mistr trénuje své učedníky. Jeden z jeho učedníků právě prochází zkouškou víry.
