Na jedničku po čínsku

Když slyšíte slovo škola, chce se vám jásat, nebo se třesete strachy? Studenti v dávné Číně věděli, že je důležité pilně studovat – a někdy studovali možná až příliš pilně.

První školy v Číně byly založeny před více než 4000 lety. Po tisíce let se chytré hlavy z nejrůznějších vrstev společnosti vzdělávaly na císařských akademiích a vysokých školách, a také na soukromých školách, které vedli učenci, jako byl sám slovutný Konfucius.

Co bylo jejich cílem? Projít u úřednických zkoušek – což byl celonárodní výběrových systém, ustavený během dynastie Sui (Suej, 581–618 n. l.) a zdokonalený za dynastie Tang (Tchang, 618–907). Systém fungoval až do začátku 20. století. Ti, kteří prošli krajskou úrovní zkoušek, postoupili k provinčním a nakonec k císařským zkouškám. Ti, kdo se při testech umístili nejlépe, měli zaručenu pozici na různých vládních úrovních a pro jejich rodiny to znamenalo velikou poctu.

Tento akademický duch se projevuje v mnoha příbězích a dokonce i v běžně používaných úslovích. Možná vás tyto idiomy inspirují (nebo vystraší) natolik, že se budete chtít hlouběji zanořit do knih.

Světélko naděje

Mnoho velkých myslitelů pocházelo ze skromných poměrů. Chudší rodiny tenkrát řešily běžný problém: neměly peníze na to, aby si mohly doma v noci svítit. Jenže jejich dítka s velkou fantazií a odhodláním se nikdy nevzdávala...

Idiom: Provrtat si díru ve zdi, abychom si vypůjčili světlo 鑿壁偷光

Mladý Kuang Heng (Kchuang Cheng) vyrůstal v období dynastie Západní Han (Chan, 206 př. n. l. – 24 n. l.). Byl to chudý mladík, který neměl na školné ani na knihy. Místo toho si během dne přivydělával různými příležitostnými pracemi pro bohaté rodiny a za svou práci místo peněz žádal jediné – přístup do jejich knihovny.

Jednoho večera, zatímco si doma ve tmě recitoval verše, si všiml, že trhlinou ve zdi k němu proniká trochu světla. Jeho soused si rozsvítil svíčku! Rychle popadl malý nožík, kterým si trochu zvětšil díru ve zdi. Na knihu mu teď dopadal dostatek světla a on našel způsob, jak si v klidu studovat.

Idiom: Chytat světlušky a odrážet měsíční paprsky na sněhu 囊螢映雪

To za dynastie Jin (Ťin, 265–420 n. l.) dva chudí chlapci dokázali skvěle využít výhod jednotlivých ročních období:

Jeden z nich každý letní večer vycházel ven pochytat si do pytlíku několik desítek světlušek, aby si z nich udělal provizorní lampičku. Ten druhý studoval venku v mrazivém zimním večeru. Proč? Četl si totiž pod měsíčními paprsky, které se mu odrážely od sněhu na zemi. Jakmile mu prsty příliš ztuhly mrazem a už v nich nedokázal udržet svitky, párkrát si oběhl dvorek a pak se vrátil ke svým veršům.

Z těchto mladíků se nakonec stali (v tomto pořadí) ministr státní správy a císařský cenzor.

Pilní až na krev

Idiom: Viset z trámu a píchat se šídlem 懸梁刺骨

Taky jste se někdy štípali, když jste na hodině zaspávali? Studenti ve staré Číně přemáhali spánek podobně bolestivým způsobem...

Za dynastie Východní Han (25–220 n. l.) měl malý Sun Jing (Sun Ťing) po krk toho, že občas prostě musí spát. Vzal kus provazu, jeden konec si přivázal k vlasům a druhý ke stropnímu trámu. Kdyby usnul, probudilo by ho prudké trhnutí za vlasy. Díky své píli se Sun Jing stal význačným státníkem.

V období Válčících států (475–221 př. n. l.) měl stratég jménem Sun Qin (Sun Čchin) vznešené cíle. Potkal ho ale tvrdý start a každý vládce, u kterého se ucházel o službu, ho odmítl. Sun Qin se tím nenechal odradit – zamkl se do svého pokoje a studoval tam válečné umění čtyřiadvacet hodin denně. Jeho jediným společníkem bylo ševcovské šídlo (k propichování kůže), kterým se píchal do stehna vždy, když se cítil ospalý. Ano, tady už tekla krev.

Po roce opustil svůj pokoj, projezdil celou zemi a úspěšně sjednotil šest nepřátelských států a utvořil z nich koalici proti Qinům.

Idiom: Hromady sněhu u Chengových vrat 程門立雪

Za dynastie Severní Song (Sung, 960-1127) mladík jménem Yang Shi (Jang Š') právě prošel nejvyššími císařskými zkouškami. Moudrosti však není nikdy dost, řekl si, a jal se vyhledat největšího filosofa té doby.

Jenže k filosofovi nedorazil právě v nejpříhodnější dobu: mistr právě ulehl, aby si trochu zdříml. Aby mistrovi vyjádřil svou úctu, Yang – ve vánici – trpělivě čekal u mistrových vrat. Není divu, že když se Mistr Cheng (Čcheng) nakonec probudil, za oknem uviděl vysokou hromadu sněhu. A pak přijal svého nového studenta.

Nikdy se nezastavit

Největší postavy akademického světa věřily, že vždycky je možné studovat víc.

Idiom: Třikrát potrhat koženou vazbu 韋編三絕

Kolik let byste byli ochotni strávit nad jednou knihou? Konfucius se v Hovorech zmiňuje: „Kdyby mi prodloužili život o pár let, věnoval bych jich padesát studiu Yi a pak bych se možná dokázal zbavit svých největších chyb.“

V pozdějším věku se Konfucius začal věnovat psaní komentářů k Yi (Knize proměn). Yi, která pojednává o věštění, kosmologii a filosofii, patří mezi pět klasických děl tradičního vzdělávání a mezi nejstarší knihy Číny.

Konfucius si svitky četl tak často, že se kožená vazba rychle opotřebovávala, a za život si ji musel nechat třikrát vyměnit. Přesto lamentoval nad tím, že svitky nestudoval dost.

Idiom: Wang Xizhi pojídá inkoust 王羲之吃墨

Ještě předtím, než se mu začalo říkat Mudrc kaligrafie, byl Wang Xizhi (Si-č', 303–361) považován za nesmírně pracovitého muže. V mládí Wang cestoval široko daleko a studoval rytiny na tabulkách, které vytvořili jeho ctihodní předchůdci. Doma se vždy tak ponořil do psaní, že pravidelně zapomínal na jídlo a spánek.

Jednou mu na pracovní stůl položili tác s napařovanými knedlíčky a česnekovou omáčkou. Jeho manželka se později šla podívat, jestli se nechal svým oblíbeným jídlem zlákat. Nechal. Jenže zároveň mu bylo líto přerušovat svou činnost, a tak si omylem namáčel knedlíčky do inkoustu. „Ten česnek je dnes mimořádně pikantní,“ prohlásil prý tento workoholik s pusou od inkoustu.

Slovo závěrem

Tímto článkem samozřejmě nechci nikoho navádět k tomu, aby riskoval omrzliny, otravu inkoustem nebo doháněl své rodiče k šílenství tím, že jim bude ničit majetek. Spíše jsem vám chtěla zpřítomnit onoho ducha myslitelů dávnověku. Studujte pilně. Občas pracujte dlouho noci. A co vy víte, třeba z vás jednou bude nějaký ten proslulý učenec...