Rozhovor s Chia-jung Lee, první flétnistkou Shen Yun

Svět hudby je pro Chia-jung Lee vším. Ale jeho nebe nebylo vždycky bez mráčku. Na vysoké škole se směřování této nadané flétnistky zahalilo mlhou. Denně si pokládala otázky jako: „Proč jsem si vybrala hudbu? Jak můžu své schopnosti využít, abych pomohla druhým? Kam tohle všechno směřuje?“ Ale brzy se jí rouška osudu poodhalila a pomohla tak Lee dát její hudbě nový smysl.

OT: Vzpomeneš si ještě na své hudební začátky?

CL: Vyrůstala jsem na Tchaj-wanu. Když mi bylo osm, rodiče mě přiměli chodit na piano, aby umírnili mou hyperaktivitu. O tři roky později jsem v televizi viděla tchajwanskou „flétnovou princeznu“, Ellie Lai, jak hrála skladbu na Disneyho téma. Ta hudba mě okouzlila, a tak jsem se rozhodla začít hrát na flétnu.

Snila jsem o tom, že budu světoznámou umělkyní, a postupně se mi dařilo dosahovat všech mých cílů. Ale když jsem přišla do Bostonu na magisterská studia, svět se najednou zdál mnohem větší. Zjistila jsem, že se mám pořád hodně co učit.

Začala jsem přehodnocovat svou hudební dráhu a životní cíle. Pořád jsem se sama sebe ptala, proč jsem si vybrala za svůj obor hudbu. A vzpomněla jsem si na televizní pořad, který mě inspiroval k tomu, abych studovala flétnu, a na to, jakou má hudba sílu a vliv na lidi. Přála jsem si, aby mé hraní mohlo pomoci ostatním zapomenout na starosti, třeba i jen trošku.

OT: Jaké byly tvé kariérní plány?

CL: Poslední rok studií byl ten nejzmatenější z celého mého života. Zatímco každý kolem mě jásal a nemohl se dočkat promoce, já jsem hodně brečela, protože jsem nevěděla, co dělat dál. Nebylo by pro mě těžké najít si práci. Pořád mě ale přepadaly myšlenky o tom, co pro mě hudba doopravdy znamená a jaký je vůbec smysl života. Ačkoliv jsem se v tu dobu cítila úplně ztracena, pořád jsem si říkala, že hudba je tady proto, aby pomáhala druhým. Jenže jsem nevěděla, jak můžu pomoci já. Neměla jsem žádné plány.

Říkala jsem si, že bych si mohla najít místo učitelky a tak pomáhat druhým a zároveň být šťastná. I když jsem nevěděla, co mě čeká v budoucnu, věděla jsem, že nechci využívat hudbu k tomu, abych jen ukazovala své schopnosti.

OT: Jak ses poprvé dozvěděla o Shen Yun?

CL: Po studiích mi jedna kamarádka přeposlala dopis s otevřenými pozicemi v Shen Yun a odkaz na jejich webové stránky. Když jsem četla pasáž o poslání souboru – o tom, jak prostřednictvím klasického čínského tance a hudby obnovuje tradiční čínskou kulturu – oči mi zazářily. „To je přesně ono!“ pomyslela jsem si. Ta část o obnově kultury mě opravdu nadchla. Přišlo mi to jako něco smysluplného, co může prospět světu. Potom jsem si prohlédla mnoho video-profilů o umělcích a dojalo mě, jak upřímně mluvili.

OT: A tak ses rozhodla jít na konkurz…

CL: Ano. Na konkurzu jsem dostala za úkol zahrát bez přípravy skladbu Shen Yun. Nikdy předtím jsem čínskou hudbu nehrála, ale nějakým způsobem se mi zdála blízká. Ty melodie byly překrásné. Okamžitě jsem se na ně napojila.

Možná je to díky mému původu. Studovala jsem téměř celý život klasickou západní hudbu, ale když na to přijde, stále nejsem ze Západu. Není to moje kultura. Nemám ji prostě v kostech. Když jsem poprvé slyšela, že Shen Yun obsazuje čínské i západní hudební nástroje, uvědomila jsem si, že toto je opravdu to, co se mnou souzní. Hodně se mi ulevilo, protože jsem konečně pochopila, k čemu byly všechny ty roky studií a cvičení.

OT: Kdy jsi poprvé viděla představení Shen Yun?

CL: Vlastně to bylo ještě tentýž den, kdy jsem měla konkurz. Byla jsem na představení v Lincoln Center. Už ve chvíli, kdy úder gongu otvíral první scénu, mnou projela energie a začaly mi téct slzy. To bylo poprvé v životě, co na mě nějaké představení takhle zapůsobilo.

Když představení skončilo, řekla jsem kamarádce, která seděla vedle mě: „Jsem moc pyšná, že naše kultura je tak překrásná a že ji teď může vidět i západní společnost. A navíc v takhle profesionálním provedení.“

To jsem ještě nevěděla, jestli mě přijali nebo ne. A jak jsem tak sledovala představení, měla jsem v sobě hodně očekávání – vstoupit do Shen Yun by bylo pro mě tou nejvyšší poctou.

Když se po skončení zvedla opona, zase jsem brečela. Tanečníci přišli zpět na jeviště, aby se rozloučili, hudebníci v orchestřišti povstali a všichni nám mávali. Pamatuju si, jak jsem stála v hledišti, ale ve skutečnosti jsem si přála být v orchestřišti, mávat na diváky a říkat: „Na shledanou, doufám, že se uvidíme příští rok!“

OT: Do Shen Yun jsi vstoupila v tomtéž roce. To byl rok 2012. A jen pár měsíců poté debutoval Symfonický orchestr Shen Yun v Carnegie Hall.

CL: To bylo poprvé, co jsem vystupovala v Carnegie. Pamatuji si, jak jsem si říkala: „Páni, konečně ten den přišel. A tak brzy!“

Byl to vůbec první koncert Symfonického orchestru Shen Yun. Večer před vystoupením jsme byli všichni velmi vzrušení a popravdě i trošku nervózní. Věděli jsme, že se vlastně určitým způsobem zapisujeme do historie. Myslím, že si této příležitosti vážil opravdu každý a byli jsme naladěni na stejnou notu.

Během představení jsem zažila něco neobyčejného. Je tam jedna pasáž, kde osm taktů nehraju. Tiše jsem tam seděla, oči zavřené, a k mému překvapení... cítila jsem, jako kdyby ta hudba hrála sama. Jako kdybychom to ani nehráli my, ale nějaká vyšší moc, která nám pomáhá. Mnozí kolegové to cítili úplně stejně. To bylo poprvé, co jsem něco takového zažila. Na žádné zkoušce předtím jsme nedosáhli takového stavu, takové atmosféry.

OT: Teď jsi v Shen Yun už dva roky. Naplnilo účinkování v tomto orchestru tvá očekávání?

CL: Během představení, když se celý orchestr dostane do soustředěného stavu, cítím nekonečnou energii. Je to druh energie, který dalece přesahuje ten krátký zážitek, který kdysi přinášelo publiku mé samostatné vystupování. Je to něco mnohem většího než moje malé já.

Zažila jsem to, jak obecenstvo okamžitě vycítí, když do hraní vložíte srdce. Za ty dva krátké roky tady cítím, jak jsem se jako umělkyně pozvedla. Našla jsem skutečný smysl hudby a života. Mám radost z procesu neustálého pozvedání se na další úrovně. Je to nekonečná cesta plná radosti.

* * *

Symfonický orchestr Shen Yun je momentálně na svém třetím koncertním turné. Shen Yun navštívil 11. října Carnegie Hall a následuje pět dalších měst.

Přečtěte si životopis Chia-jung Lee.

Více o Symfonickém orchestru Shen Yun a jeho nadcházejících vystoupeních.