Mandžuský tanec

Ve velkolepých síních v srdci Pekingu, hlavního města dynastie Qing, v paláci, jenž nese název Zakázané město, žily mladé dámy známé jako gege. Gege (čti „g-g“) byly císařské princezny a dcery mandžuské šlechty. Dodnes jsou obdivovány pro svou eleganci a vkus.

Dynastie Qing (1644-1911) byla posledním obdobím pod císařskou nadvládou. V tomto období byla země v rukou Mandžuů – druhé největší etnické menšiny v Číně, která pochází ze severovýchodu. Dnešní tance gege vznikaly na dvoře dynastie Qing za vlády velkého císaře Qianlonga.

Nejvýznačnějšími rysy těchto tanců jsou ladnost, vyrovnanost a ozdobné šaty žen, které doplňovaly bohatě zdobené pokrývky hlavy, střapce, kapesníčky a unikátní boty na vysokém podpatku.

Mandžuské ženy si neobvazovaly chodidla. Gege nosily boty na vysokém a hranatém „podpatku“, což ale ve skutečnosti byla vlastně platforma o šířce podešve. Těmto botám se říkalo „květináče“ nebo také méně elegantně „koňská kopyta“. Po stranách byly zdobeny výšivkami ve tvaru květů, ale svůj název tyto boty získaly podle tvaru stop, které za sebou zanechávaly. Mandžuské dámy, které je nosily, se pohybovaly s malými, lehkými krůčky a jemným máváním paží si udržovaly stabilitu. Tanec v těchto botách vyžaduje ještě větší obratnost a rovnováhu, zvláště chce-li tanečnice ztělesnit pověstnou ladnost princezny gege.